Když jsem dnes odpoledne sedal k počítači netušil jsem, že první e.mailová zpráva, kterou budu číst, bude ta velmi smutná… Arnošt Lukeš z Otrokovic mě přeposílal informaci o tom, že náhle zemřel jeden z dlouholetých filmařů a členů našeho svazu - pan Bohuslav Cihla z Frýdku-Místku. Bohuš – jak mu všichni přátelé důvěrně říkali, před časem ztratil a pak zase našel cestu do řad našeho zájmového spolku a stal se věrným účastníkem soutěží organizovaných ČSFV, zvláště pak každoročního SENIORFORA.
Smuteční oznámení s termínem posledního rozloučení uvnitř článku.
Osobně jsme se znali dlouhou řadu let, kdy ještě v hluboké totalitě jako „dopravák“ vyrážel na zahraniční cesty do Rakouska, Německa či Polska a při návratu zpět se několikrát zastavil u nás doma v Kroměříži. Jako na filmového tvůrce nikdy nezapomenu na jeho filmy barvitě popisující krásy přírody – od Vysokých Tater až po Alpy. A na jeho celoživotní lásku k Beskydům, zvláště pak k Lysé Hoře, kde prožil své lyžařské sportovní začátky a kterou miloval celý život a které také věnoval několik svých velmi úspěšných filmů.
Od XI. SENIORFORA 2004 pak vlastní dekret Klubu Seniorfora s číslem 0022.
V osobnosti Bohuslava Cihly ztrácí naše společenství filmových zapálenců velkou osobnost, plnou tvůrčí invence, kterou neporazila ani řada nemocí, kterými běhen posledních let života musel projít. A my všichni přítele, který nám svým optimizmem a chutí k životu ukazoval cestu, jak bojovat s nepřízní osudu a zdravotními problémy a zachovat si chuť k tvorbě.
Ještě před asi týdnem mě Bohuš volal, že by velmi rád přijel na letošní XXIII. SENIORFORUM, ale že nemá žádný nový film vhodný pro soutěž. Odpověděl jsem mu, že to nevadí, že bude pozván jako čestný host…
A pak ten dnešní e-mail od Arnošta Lukeše… Nechci uvěřit, že je to pravda.
Vážený příteli Bohuslave dovol, abych Ti jménem svým i všech Tvých kolegyň a kolegů v našem svazu vyjádřil poděkování za Tvoje celoživotní fandovství filmu, sportu a přátelství, které jsi nám plnými hrstmi rozdával – děkujeme a nezapomeneme.
